Nejdříve bych rád pohovořil o historii našeho města. Broumov je starým administrativním střediskem při řece Stěnavě v
severovýchodní části Čech. Už zdálky vítají návštěvníka charakteristické věže a barokní dominanty starého Benediktinského kláštera.
Přes Broumovsko a jeho okolí vedly od pradávna stezky, které spojovaly vnitrozemí Čech se sousedním Slezkem a Kladskem. Až do 10. století náležel kraj Slavíkovcům, po vyvraždění tohoto rodu připadlo Broumovsko českým Přemyslovcům. Původní Broumovská osada se rozkládá jižně od nynějšího města. Bylo to pravděpodobně v místech, kde je dnes dřevěný gotický kostelík Panny Marie. Na začátku 13. Století daroval Přemysl Otakar I. Zdejší krajinu benediktinům z Břevnova, kteří založily dřevěný hrádek, kolem kterého vznikla nová osada. Když ve 14. století dřevěný hrad vyhořel, nechal opat Bavor z Něčtin vybudovat hrad kamenný. Městem se Broumov stal 16.srpna 1348 výnosem Karla IV. Rozvoj města se na čas přerušil v době husitských válek, ale i přesto v této době vzniká v Broumově klášter.
První záznamy o větších požárech a částečném zničení města pochází z let 1543, 49 a především z let 1642 a 44, kdy po skončení třicetileté války má Broumov sotva čtvrtinu obyvatel. Z doby pobělohorské pochází mnoho barokních památek a to nejen ve městě, ale i v okolí. Vzpomeňme především barokní klášter, kde v roce 1622 obnovili benediktini latinskou školu a rok 1655 kdy založili slavné klášterní gymnázium a soukenickou manufakturu. V 18. století se rozvíjelo na Broumovsku tkalcovství. Výrazem rozvoje kulturního života ve městě bylo v roce 1804 založení Městského divadla, čtvrtého nejstaršího divadla v Čechách.
Se vznikem samostatného československého státu v roce 1918 nastává pro českou menšinu v Broumově nová doba. Její život se stal plnějším, dostalo se ji nových možností rozvoje a mravní posily. Broumovská menšina čítala v posledních letech před II. Světovou válkou 1 300 osob při celkovém počtu obyvatelstva asi 7250. Až do roku 1936 bylo soužití Čechů a Němců poměrně klidné, ale se vzrůstem nacistického hnutí v Německu nastal neklid i v našem pohraničí. Jak to pokračovalo dál jistě není třeba připomínat.
Po roce 1945 se odsunutí Češi vrací zpět do Broumova a pokračují v tom co jim přerušila válka. Události do roku 1945 až po dnešek nejsou tak steré, aby si je každý z nás nepamatoval.
A nyní k samotné historii požární ochrany. Vzpomínáme –li dnes 130. výročí založení hasičského sboru v Broumově, je nutné si připomenout, že již v letech 1854 – 61 docházelo v království českém k zakládání hasičských sborů. Již v roce 1864 došlo k ustavení prvního českého hasičského sboru ve Velvarech. Postupně jsou zakládány další hasičské sbory v dalších obcích.
První podmět, založit v Broumově dobrovolné hasičské družstvo dala broumovská tělocvičná jednota v roce 1870. Snaha zůstávala delší dobu bez úspěchu, dokud se nepoznalo, že existence hasičstva k zabránění vzniku požáru a jeho likvidaci, je nanejvýš naléhavá. Na generálním sezení se tehdejší tělocvičná jednota usnesla, aby majetkem 500 zlatých rakouské měny nadále disponovalo město.
V roce 1873 jednalo s městskou radou obecního zastupitelstva, aby se přikročilo k ustavení dobrovolných hasičů města Broumova.
K vytouženému okamžiku došlo v roce 1874, kdy se tehdejší starosta města a radní přičinili, dne 1. září 1874 o utvoření dobrovolnému hasičskému sboru města Broumova a aby veškeré jmění bylo investováno na zakoupení patřičného hasebního materiálu. Ustavený výbor zakoupil okamžitě dvě dřevěné vozové stříkačky bez sání a různé hasební nářadí. Později byla zakoupena ještě čtyřkolová ruční stříkačka a zbývající zařízení, včetně výstroje.
K výcviku členstva si vyžádala broumovská městská rada zkušeného cvičitele z Prahy, jimž byl p. Neumann. Výcvik začal 1. června 1875 a to denně od 5 do 7 hodin ráno a od 18 do 20hodin večer, mimo sobotu a neděli. Počáteční členská základna měla 190 mužů, zařazených do 5 ti čet-jedna četa jezdecká a 4čety hasební. Již 10. června 1875 se přikročilo k volbám funkcionářů. Mezi německými členy působilo i 51 Čechů. První generální ukázkové cvičení se konalo 10. července 1875 v Broumově na náměstí, kde celý požární útok vedl a řídil p. Neumann. V témže roce si požární sbor pořídil ještě jednu čtyřkolovou ruční stříkačku se sáňkovým podstavcem, lezecký vůz a pro mužstvo. První veřejná přísaha se konala 10. září 1876 na náměstí, kde všichni členové složili slib do rukou starosty města. Dne 22. října byl zřízen dobročinný fond pro členy sboru a zavedeny protipožární prohlídky. V roce 1879 byla na Barvířském náměstí postavena dřevěná lezecká věž, která zároveň sloužila jako sušící věž na hadice. Tato věž vydržela až do roku 1973, kdy musela ustoupit rozšíření průtahu města. Dne 12. září 1878 byl podán návrh na ustavení Okresní hasičské jednoty v Broumově a toto bylo realizováno úředně v roce 1880, kdy byla ustavena župa Broumov. V roce 1884 byl zakoupen žebříkový vůz pro lezeckou četu. Vysouvací žebřík byl zakoupen v roce 1889. Na oslavách 20. let trvání sboru. Bylo 42 sborů s téměř 1 000 muži. Neuvěřitelné, ale přesto pravdivé! V roce 1915 přes celou válku nebylo zvláštních událostí. Stojí za si připomenou činnost samaritánského oddílu, který společně s oddílem továrního sboru firem Schroll a Pllack ošetřovali raněné při transportech do zajateckého tábora v Martínkovicích.
Rok 1918- obnovení samostatnosti našeho státu-přivítalo i naše město. Sbor hasičů začal znovu žít pravidelným životem jako před válkou, ale s novým heslem „ Na pomoc!!! Chránit a střežit majetek nás všech!!!“
V roce 1920 bylo slaveno 45. výročí založení. Nastala potřeba zmodernizovat techniku. A tak 18. června 1923 pořídil Dobrovolný hasičský sbor v Broumově první automobilovou stříkačku. V roce 1929 byla zakoupena první motorová stříkačka v ceně 42 000Kčs. V roce 1935 byl inventář hasičského sboru města Broumova následující: 1 ruční stříkačka sáňková, ruční dvoukolová stříkačka, ruční stříkačka čtyřkolová, ruční stříkačka čtyřkolová s předním vozem, automobilová stříkačka, motorová stříkačka Flander, motorová stříkačka DKW, vysouvací žebřík do 17 m výšky, lezecký vůz, hadicový vůz, 42 dílů starších hadic.
Po II. Světové válce se vraceli čeští obyvatelé zpět do Broumova.
30.srpna 1945 na ustavující schůzi v Městském hotelu se ustanovil Sbor dobrovolných hasičů v Broumově. Připomeňme si jména tehdejšího výboru:
starosta – Oldřich Růžek
velitel – Josef Dušek
zástupce velitele – Jan Berka
Druhý zástupce velitele – Jan Pich
Jednatel – Karel Sádlo
Pokladník – Vilém Matějů
zbrojmistr – Bohuslav Středa
Strojmistr – Josef Hronovský
Dalšími členy byli:
Stanislav Lancinger
Josef Ducháč
Antonín Šklíba
Jaroslav Švorčík
Sláva Bartoš
František Hofman
Ladislav Culek
Oldřich Klouček
Josef Frýba
Josef Šebetka
Albert Cvrček
Jan Kamlach
Jan Linhart.
Počátkem září 21 členů převzalo majetek po německých hasičích. Vše bylo v dezolátním stavu. Německá zbrojnice, která byla spíš kolna než zbrojnice, stála naproti dnešnímu hasičskému domu. Od roku 1945-1950 působil při hasičském sboru oddíl samaritánů, kteří při úrazech poskytovali první pomoc.
V roce 1947 po jednání s předsedou MNV byla přidělena sboru budova, dnešní požární stanice, jež sloužila svému účelu do roku 2006. Již tenkrát byla brigádnicky upravena, zavedeno ústřední topení, sprcha apod. V roce 1948 byla zakoupena stříkačka DS 16.
V následujících letech byla činnost dobrovolného sboru směřována především na ochranu před požáry, pořádali se žňové hlídky, asistence při kulturních a sportovních akcích. V roce 1974 slavil náš sbor 100.výročí založení.
Z historie boje proti požárům jen stručně o některých velkých ohních živelných pohromách. První požár, kterého se účastnil sbor dobrovolných hasičů, byl 23.července 1875 v Šonově, kde blesk zapálil usedlost Františka Kahlera. První požár ve městě, kdy byly zachráněny životy a majetek je bytový požár u p.Birkeho na Dolním Poříčí č.p.106 roku 1878. Smutná vzpomínka je na rok 1883, kdy při požáru uhořela paní Wernerová. 23.května 1884 byl velký požár v Nové Rudě, kde lehlo popelem 23 popisných čísel a katolický kostel. 25.června 1885 shořely tři selské usedlosti a 8 objektů. Je samozřejmostí, že sbor města Broumova nezasahoval jen ve městě, ale i u větších požárů v Martínkovicích, Horní Radechové, Šonově, Božanově, Rožmitálu a při velkém lesním požáru v Horním Adršpachu. Za zmínku stojí i likvidace velké povodně ve dnech 14.-16.července 1927 v Broumově.
Po roce 1945 do roku 1974 zasahoval požární sbor 46 krát v samotném Broumově, 55krát v obcích v okolí Broumova, 2 krát v Polsku a 22 krát při lesních požárech. Jsou zde pouze velké požáry, protože těch malých požárů ale i jiných zásahů bylo daleko více. Z těch větších si připomeňme:
Rok 1945 – první požár-stodola za nemocnicí, zde ještě zasahoval hasičský sbor německý
1946 – leden- Broumov na náměstí, zasahoval poprvé český sbor
1947- bytový požár na náměstí, Drutka, požár u Černého Koně,
1949- Městský hotel (uhlí ve sklepě)
1952- U Linhartů (stodola a kolna)
1954- Hobra
1955- divadlo
1956- Úpské papírny
1958- chata Michálek
1959- Broumov I (zelenina, láhve s kyslíkem) koloniál Martinec, družina
1961- Broumov I ZDŠ, požár na půdě, kolna ČSAD, Broumov IV stodoly
1962- Broumov gymnázium, uhlí ve sklepě, Broumov II bytový požár, Broumov II Veba kolny
1963- Broumov I starý pivovar sklad obilí, restaurace u nádraží
1967- na půdě u Žáků
1968- stodola
1969- Broumov I ZDŠ uhlí ve sklepě, Broumov IV kolna v nemocnici
1970- sklad sena JZD
1971- Broumov I dětské hřiště, Broumov III komunální služby, Broumov IV Drutka uhlí, Broumov I střech Městského hotelu, Broumov I nemocnice
1972- Broumov – Velká Ves, Okresní stavební podnik sklad a dílna, kde kyslíkové láhve létaly od požáru do vzdálenosti několika desítek metrů
1973- Okresní stavební podnik kůlny a dříví
Rok 1974 se stal významným ze dvou důvodů. Tím prvním bylo založení požární stanice Broumov, jako detašované pracoviště veřejného požárního útvaru v Náchodě. Prvními profesionálními hasiči se stali hasiči z Náchoda a později nastoupili Berka, Ducháč, Stejskal a Lamka. Postupně se stanice naplňovala především lidmi z Broumovska, aby byla zajištěna akceschopnost a dosažitelnost.
Začátky byly velmi složité. Jedinými vozidly byly Erena a T805.
Nebyly ještě odpovídající garáže a vybavenost po stránce spojové. Postupně se i toto lepšilo, zajistily se vysílačky , velmi dobrá byla spolupráce s profesionálním sborem, prováděly se svépomocné úpravy požární stanice, podařilo se zajistit garážové stání cisternu v objektu bývalého pivovaru. Nezbytností se stala modernizace strojového parku.
Mezi největší živelné pohromy kde naše dobrovolná jednotka společně s HZS PS Broumov zasahovala, byla povodeň 15. června 1979. Mezi nezapomenutelné požáry určitě patří požár cukrárny na Příkopech , dále velký požár státních statků a garážích ve Křinicích, kde byl umístěn veškerý vozový park. Mnohokráte naše jednotka zasahovala i na sousedních lokalitách celého broumovského výběžku od Adršpachu až po Šonov. Každoročně pomáháme při lesních požárech. Kde je potřeba ke zdolání tohoto živlu mnoho sil a prostředků. V posledních desetiletích přibývá i hodně výjezdů k dopravním nehodám a k technickým zásahům.
Dále se naše jednotka účastní i námětových cvičení. Poslední které se konalo na Česko-Polské hranici u obce Libná jsme byli též pozvány.
28.dubna 2004 přijalo Operační středisko hasičů v Kamiennej Góre zprávu o požáru lesa v prostoru česko-polské hranice " Strazny vrch ". Na místo vyslány jednotky z Walbrzychu, Kamiennej Góry a dobrovolné jednotky z okolních obcí. Zároveň si vyžádalo pomoc od Operačních středisek HZS Náchod a Trutnov, která vytvořila 2 odřady. První odřad z příslušníků PS Broumov a členů SDH Broumov s technikou CAS 24 LIAZ, CAS 32 T 815, DA - 8, druhý odřad tvořila jednotka PS Trutnov s technikou CAS 32 T815, CAS UNIMAX a vyslaly je na polské území. Zde byly zařazeny do polských formací a byly jim přiděleny bojové úseky.
Vlivem silného větru se požár rozšířil přes hranici na české území do prostoru " Strážnice ". O této skutečnosti informovalo polské OPIS své kolegy v Čechách, kteří do prostoru Libná vyslaly jednotky PS Náchod se třemi družstvy, SDH Adršpach, SDH Teplice n.M., SDH Meziměstí. Zde jednotky vytvořily dálkovou dopravu vody v délce cca 1700 metrů s převýšením cca 100 metrů a nasazeny byly tři útočné proudy C na likvidaci požáru.
Vzhledem k rozsahu požáru byly na polské straně použity i dva letouny pro hašení požáru.
Cvičení se zúčastnilo: 8 dobrovolných požárních jednotek, 4 profesionální jednotky a 2 požární letadla z Polské republiky. Z České republiky 5 dobrovolných požárních jednotek a 3 profesionální požární jednotky.
Celému průběhu tohoto mezinárodního součinnostního cvičení přihlíželi i významní představitelé Polska, starosta Kamienny Góry Dr. Marian Kachriarz, velitel hasičů Kamienna Góra Andrzej Bodnar, starosta Wałbrzychu Marek Śpiewak, velitel hasičů Wałbrzychu Andrzej Marzęda a mnoho dalších.Za českou stranu pak náměstek ředitele HZS Královéhradeckého kraje pplk. Bc. Roman Solnička, ředitel odboru operačního řízení Ministerstva vnitra - Generálního ředitelství HZS pplk. Ing. Luděk Prudil a další.
Při závěrečném hodnocení bylo konstatováno, že cvičení splnilo svůj účel a že je potřebné dále rozvíjet spolupráci v této činnosti.
Za posledních několik let se podařilo dokonale vybavit jednotku věcnými prostředky tj. zásahové oblečení, tím jsme se dokonce vyrovnali profesionální jednotce hasičů Broumova.